Martin Čunát

Jmenuji se Martin Čunát a pocházím z Lužických hor. Od dětství mne více než čtení knih, bavilo trávit čas venku.

Na kole jsem se naučil jezdit celkem brzo. Netrvalo dlouho a zažil jsem své první cyklistické úrazy – vyražené zuby, šití nohou atd. Od cyklistiky mně to neodradilo a nevědomě jsem se připravoval na bolest, která je s tímto sportem spojena. Ve dvanácti letech jsem na kole dojel do Orlických hor a ujel své první „dvoukilo“.  Od svých třinácti let jsem se začal věnovat soutěžně horské cyklistice. Později jsem horské kolo používal doplňkově k silničnímu, které mne bavilo daleko více.

Republikových úspěchů jsem nikdy nedosáhnul a musel jsem se spokojit s těmi regionálními. V té době jsem poznal Honzu Kopku a uvědomil si , že takový druh cyklistiky a dobrodružství je něco, co bych rád vyzkoušel až budu starší. Okolo osmnáctého roku šlo kolo stranou a prošel jsem si divočejším obdobím v jiných směrech. Honzovi jsem pomohl s pořádáním prvními Mílemi a moc jsem stál o podobný zážitek, který si závodníci z této akce odváželi.

Po státnicích v oboru Aktivity v přírodě, jsem se odstěhoval do severního Norska, kde žiji dodnes. Znovu nalezení kola přišlo až s expedicí na Island. Vlk rok předtím dokončil Trans continetal race na pátém místě a já kývnul na nabídku jet s ním na dovolenou. Neměl jsem najeto, bolelo to! Ale pochopil jsem, o čem jsou bikepackingové závody. To byl tento způsob závodů tehdá ještě v plenkách.

Později následovaly mé sólo výlety, které byly vždy do velké míry závislé na výkonu, překonávání se a poznání sama sebe.  Na kole jsem v posledních letech objel: Omán, Tádžikistán a Kyrgyzstán, Španělsko a Portugalsko nebo Ukrajinu. Zúčastnil jsem se bikepackingových závodů v Israeli – Holly land challange, v USA – Tour divide a v Norsku Offroad finmark. Na koci roku 2019 jsem se rozhodl přejet na gravel biku Jižní Ameriku v polozávodním tempu.

Rok 2020 pro mě byl o přípravě a tréninku na Tour Divide. Byl jsem na Mallorce a strávil jsem deset dní stoupáním italských sedel v Dolomitech a během coronaviru hltal kilometry. Tréninku jsem se do jisté míry přejedl. Bikepackingové závody jsou hodně o motivaci. Člověku musí kolo dělat radost, která se u mě začala vytrácet. Zrušil jsem účast na závodě Bohemia Divide. Nyní jezdím v Norsku na kole do práce a začínám přemýšlet, jaké závody pojedu příště.

Jsem rád, že se můžu zařadit mezi ostatní traséry Wolfmana a těším se na Štěpánův závod, ať už to bude z pohledu účastníka či pořadatele.