Vláďa Mišík

Ing. Vladimír Mišík, 50 let, podnikatel  

Ahoj, jmenuju se Vláďa. Letos mi bylo padesát a žiju na severu Čech na vesnici poblíž Mostu. Jsem spolumajitelem firmy v oblasti stavebnictví. To jen abych se přestavil.

K cyklistice jsem se seriózně dostal hodně pozdě. V roce 2015 jsem byl na dovolené v Provence a bydlel přímo pod kopcem Mont Ventoux, což je ikonické stoupání Tour de France. Je to Mekka cyklistiky v jižní Francii.

Jako milovník Tour de France, jsem se rozhodl jsem se, že si ho taky vyjedu. V Bédoinu jsem si půjčil poprvé v životě karbonovou silničku (ani jsem netušil jak se na Shimano brzdách řadí) a vydal se s těžkými převody do toho kopce. Zkrátím to, málem jsem umřel, ale nahoru jsem to nějak vylámal, trvalo mi to přes 4 hodiny.

A tím se zrodila moje láska k cyklistice a ke kolům vůbec.

Vrátil jsem se z Francie a šel si pro svůj první bike Scott Spark, na kterém jsem další rok to Mont Ventoux vyjel a pak spoustu dalších kopců. Další rok následovala silnička Cannondale SuperSix Evo, pak trail bike, e-bike pro přítelkyni …

Kolo je prostě můj život. Nejsem vyhraněný cyklista a miluji cyklistiku jako takovou.

Rád si dávám do těla na silnici a sleduji každý watt, který tam nechám. Rád zdolávám ikonická stoupání Grand Tour. Kromě x-krát vyjetého Mont Ventoux mám na pažbě zářez za Stelvio, Gavii, Colle delle Agnelo, Celle delle Finestre, Col Izoard, Lagos de Covadonga nebo Angliru a mnoho dalších. Spoustu mi jich jestě chybí…

Zároveň rád jezdím na horském kole, spíš v jednodušším terénu, protože mám jen kolo na cross-country. Zkoušel jsem i trailové ježdění, ale prostě jsem se ve svém věku bál, že si něco zlámu a to fakt nechci. Bike jsem prodal a začal pokukovat po bikepackingu.

Nejdříve jsem to rok sledoval jsem na internetu a spíše v zahraničí, nevím proč, ale 1000 mil mě nikdy nelákalo. Pak jsem objevil Italy Divide a bylo rozhodnuto. To musím jet. No a díky tomu tady asi teď je tento text.

Zkontaktoval jsem Štěpána, aby mi poradil, co a jak. Byl jsem totální zelenáč a on byl velice vstřícný, potkali jsme se na Okoři a on mi poradil a pomohl nesmírně. Díky tomu jsem alespoň malinko, věděl do čeho vlastně jdu. Taky mě seznámil s dalšími lidmi, se kterými jsem pak část závodu absolvoval. Ještě jednou moc díky, Štěpáne.

Co se týče bikepackingu mám spoustu plánů a letos jsem měl namířeno opět do Itálie na Tuscany Trail, ale covid mi do toho hodil vidle. Tak snad za rok…

Prostě mě baví všechno, co se kolem kol děje. Proto jsem fakt rád, že můžu pomoct při tomto trasování.