Zdeněk Martínek

Jsem starej vlk žijící a lovící osaměle v nehostinných končinách, kam jen tiše doznívá vytí vlčích smeček a štěkot psů. Vyčerpán dlouhou cestou putuji temnou nocí a vracím se do svého doupěte, abych zde nabral sil a vlídným kňučením utišil naježeou vlčici. Ta hlídá naše doupě. Když mám opět sílu lovit, vyplížím se tiše. 

Splynu s nekonečným prostorem dlouhých cest a rozlehlých dimenzí, stanu se elementem nekonečna. Pak se cítím být svobodným. Pohltí mě prostor a stanu na počátku všeho. Překonávám nástrahy a nebezpečí zrádných míst i těžkých chvil a snažím se přežít. Přežít a pokračovat dál. Snáším žízeň, hlad, zimu i výheň a strach i beznaděj, padám vysílením, ale někde v dálce je cíl a já k němu nezadržitelně, každou vteřinou, každou minutou, každou hodinou celé dny směřuji. Jsem totiž WOLFMAN a nic mě nesmí zastavit.

Zdeněk Martínek.