Vladislav Morávek

Na hřbetu nosím bezmála 60 křížků, ale nevypil jsem tolik piv co jsem vypotil kvalitními tréninky.

Miluji bolest a svalovou únavu, po kole, běhu či posilovně, kde si rád dám do těla. Doma mi drze říkají Vipet, ale asi mě to vystihuje. Chrt, který běží nebo spí (všude, jednou i na zubařským křesle)  Miluji les a kopce. Tam jsem každý den. Je to pro mě relax, když se proběhneme s Fredem 11-ti letým Výmarákem. I když prší a mě se nechce, jemu vždy ano, po doběhnutí mu nezapomenu poděkovat. 

Na kole rád proháním mladší borce. Když vidím před sebou cyklistu, naskakuje mi „vlčí syndrom“, nadhánět a uštvat kořist. Jsem svým způsobem sportovec samotář. Celý život jsem sportoval a závodil hlavně sám za sebe. Svazuje mě odpovědnost, abych týmu nepokazil výsledek. Na druhou stranu mě nebaví přizpůsobovat se někomu s pomalejším tempem, když mi to zrovna letí líp. 

Nenávidím davy, jako na Pražském maratonu.  Zalíbila se mi Beskydská 7, kde se vybíhá v intervalech, v krásné přírodě a množství běžců se na trase rozplyne. V posledních letech jsem šel několikrát dlouhý triatlon. Už jenom trénink na něj me udržuje ve výborné kondici. Věk je jenom číslo.  Vipet